Míša je náš rodinný pejsek. Vzali jsme si ho z útulku před 11 lety a bydlel u mé babičky. Když babička zemřela, tak se přestěhoval k našim a teď občas bydlí s tátou na Zbraslavi a občas u Danči v Praze... Občas, když je tady, tak vezmu děti a jdeme ho vyvenčit. Nadšení jsou všichni 4.
Dneska byl silně náročný den. Ráno obléci děti, odvézt Lucku do školky, nakoupit, domů, vybalit, uvařit obídek, naložit děti, pro Lucku, vyvenčit Míšu, domů, svačina, poklidit alespoň něco...., s Luckou na hasiče a pak jsem se vydala s Honzou a Ivetou do krámu. Honzík mi usnul ve vozíku, rupnul mi batoh... Naštěstí zrovna přijel táta, který měl být už dávno s hasičema na školení strojníků. Ale jak se mi ulevilo, když jsem stála v obchodě, vnáruči spícího Honzíka acítila jsem , jak mi padají z batohu jogurty. A v tom se jako zázrakem před výlohou objevilo červené auto, vystoupil táta a bylo to. Jirka jak nás viděl, tak hned ať si skočíme dozadu, že nás hodí domů, ať ho nenesu až k lomu. Tak jsem byla vděčná jak nikdy...
Doma vybalit ještě nákup, koupání, véča, pak přijela Lucinka... V 9 večer byl konečně klid a já si vytáhla práci :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat