neděle 30. listopadu 2008

30. DEN


Ač je neděle, je krásně a svítí sluníčko, tak na prochajdu nemůžeme. Lucka teplotí. Má skoro 39. Tak dostala sirup a leží.... No, ležet nechce. Udržet jí v posteli je umění. Tak jsem jí zaúkolovala. Složila mi z magnetků obrázek. Prý jsem to já. Což je i zřejmé z popisu :-).

sobota 29. listopadu 2008

29. DEN


Půjde z domu.... Kočárek už nepoužíváme. Honza má nejradši klasické golfky, takže jsme kočár vydrbali, usušili, nafotili a snad ještě někomu udělá radost....

pátek 28. listopadu 2008

28. DEN - Růže


Stále je krásná. Dostala jsem ji v úterý při vítání občánků. Neuvadla, nesklopila hlavičku. Krásně se rozvila do krásy a dělá mi radost.

čtvrtek 27. listopadu 2008

27.DEN - Hrušeň


Tak dneska nás čekal opět výlet. Jeli jsme s Honzíkem na kyčle. A sláva, bylo to naposledy. Stříšky i jadérka už má ok. Tak jsem opravdu ráda.
Foťák si sebou radši nikam takhle neberu. Mám toho vždy dost a ještě hlídat další věci. Stačí mi dětičky.
Takže jsem jen večer vyběhla na zahradu a vyfotila naší starou hrušku a údolí Vltavy.

středa 26. listopadu 2008

26. DEN


Dopoledne jsem vyrazila s Honzíkem a s Ivetkou do Holešovic na zdravotní pojišťovnu. Naštěstí nás vzali přednostně, což jsem tedy koukala. Prostě přišel nějaký pán a už nás odváděl. Prý ať děti nemusí čekat :-) Bylo to docela milé.
Odpolko a večer jsme spíš jen odpočívali u kreslení a já pěkně ořezávala. Nevím proč, ale ořezávání mě strašně baví. Tak bylo jasné, co se bude fotit. A tahle fotka je taky táty. Ukazoval mi různé vychytávky a ke spoušti mě ani nepustil :-).

úterý 25. listopadu 2008

25. DEN - Vítání občánků


Tak jsme se konečně dočkali. Konečně je náš Honzík "přivítaný občánek". Myslela jsem si, bůh ví jaké nebudou dneska fotky a prd. Prostě nic. Iveta na dnešek málo spala a tak jí dost rozhodilo, že nemůže sedět vedle maminky, ale musí být kdesi vzadu. Bylo to vymyšlené úplně příšerně. Horší vítání jsem nezažila. S Ivetkou i s Luckou to mělo určitou úroveň. Ale tohle bylo fakt strašný. Navíc tam ještě vnucovali životní pojištění. Fakt ubohý. No pár foteček máme, tak vyberu tu nejlepší, když nás fotil taťka.

pondělí 24. listopadu 2008

24. DEN - Pečení perníčků


Dneska odpoledne jsem se s holkama pustila do pečení perníčků. Když jsme byly v nejlepším a v kuchyni to vypadalo jak po výbuchu... mouka všude, těsto všude, zapatlaná matka....., ALE spokojené děti.... tak přijela návštěva.
Najednou koukám a přijel táta a přivezl svoji sestru, aby se podívala na děti. On tedy hlavně přijel uklidit k nám tetičky letní gumy...., ale teta to brala jako dobrý důvod kouknout na dětičky.

Na to, že nesnáším tyto nečekané návštěvy, tak to bylo moc fajn. A nejlepší byl táta. Hned se Áji ptal, jestli Honzík vypadá jako on, když je focený v roce. No a ta mu samozřejmě hned přitakávala, že je Honzík celý dědeček. No snad nikdy jsem tátu nevyděla takhle hrdého.

No a před chvilkou jsem zkusila nazdobit nějaké perníčky, je to jen pokus jak to bude schnout, tak uvidíme. Jsem na to zvědavá.