181. DEN - Veselé barvičky

A zase další kytičky ze zahrádky. Dneska je to okrasný česnek a v pozadí je žlutá tařice skalní. Honzík odpoledne spinkal v kočárku, tak jsem měla čas zahradničit a fotit. Dneska jsme s Ivetkou zasadily další hrášek a okurky a Lucinka mi zase pomáhala hnojit jahůdky. Krásně kvetou a už máme i spoustu malých zelených jahůdek. Ještě jsem opravila foliovník, který nám odnesla vichřice o kus dál.

Dneska jsou čarodějnice, ale u nás ohníček pálit nebudeme. Táta bude zase dlouho v práci a já budu večer balit.

Ráno vyrážíme na loď. Holky už se nemůžou dočkat. Těší se, že se budou koupat a taky se těší na Anetku a tetu Aničku. Tak snad tam sousedi budou.

Jdu spakovat staré pečivo, ať máme něco pro rybičky, než na to zase zapomenu :-)

180. DEN - Barevné polštáře

Už dlouho tu nebyla žádná kytička. Tentokrát je to pokus o rozkvetlou skalku.

179. DEN

Zrovna píšu blog, doháním restíky z víkendu a čekám a vyhlížím Máru a Lucinku. Tak co, přijdou pěšky, nebo přijedou??? Toť otázka.

PŘIJELI!!!

Táta opět nějakým zázrakem nastartoval stávkující autíčko, které zůstalo stát celý den před školkou.

No, táta je tu, Lucinku mi tu nechává a skáče do auta, u kterého ani nevypnul motor a frčí s naším zlobivým autíčkem do opravy. Prý to bude jen na chvilku, tak se uvidí.

Ale pro jistotu si odjíždějící autíčko ještě zachytím, co kdyby bylo v servisu zase měsíc.

178. DEN - Výstava vláčků

Na dnešek se holky těšily už pár dní. A nemohly téměř ani dospat. Měly slíbenou výstavu vláčků. Nevím, zda se těšily více na Matouška s Andrejkou a nebo na vláčky, ale výlet se vydařil.
Holky byly nadšené z vláčků, ještě o krapet více z autodráhy, na hřišti byly unešené z různých moderních houpaček a kolotočů, a když jsem jim koupila trdelník, tak to už byli i s Honzíkem v 7 nebi. Prostě den se nám moc vydařil.
Dětičky už v 8 hodin krásně spinkaly, prostě fajn den, který jsme si užili a stál za to.
Tak jen doufám, že s Dubňáčky brzy podnikneme další výlet, třeba do ZOO či vláčkem.

177. DEN

Dneska je to 6 let, co jsme si řekli ANO. Uteklo to strašně rychle a zase už jsme spolu o další rok déle.
Ikdyž jsme to nijak neslavili, tak jsem dostala toaletní vodu a kytičku. Což mě opravdu moc a moc potěšilo. Musela jsem zamáčknout i slzičku.


Večer pak ještě přijel děda s Dančou a přivezli Márovi dárečky k svátku, tak jsme grilovali, dali si vínko a bylo to moc fajn. Kéž by bylo takových příjemných chvil více.

A takhle to vypadá bez kamení...

176. DEN - Hromada kamení

Táta byl dneska v práci, ikdyž byla sobota a když večer přišel, tak se ještě pustil do téhle haldy kamení. Všechno musí nabrat do kýblů a odnosit na vjezd, na dočasnou skládku...

175. DEN - Dárky pro tátu

Táta má zítra svátek, takže dneska večer jsme tvořili přáníčko. Honzík dokonce i lepil, holky samozřejmě též pomáhaly, tak bylo veselo a měla jsem co hlídat.
Ještě pak nakreslily každá jeden obrázek pro tátu, jako dáreček. Ivetka maminku a Lucinka celou rodinu a i to krásně popsala.

174. DEN - Po dešti

Od rána prší.

Jsme doma i s Lucinkou. Máme takový odpočinkový den.

Po obídku, když Honzík spinkal, tak na chviličku zpoza mráčků vysvitlo sluníčko. Využila jsem toho a vyběhla ven něco ulovit do projektu.

Říkala jsem si, že určitě nějaký ten hlemýžď vyleze. Ale kde nic, tu nic.

Jen jsou všude nádherné kapičky. Třeba zrovna na ohnivém tulipánu, který mi připomíná plamínek a nebo taky korunku :-).

173. DEN - Špenát

Další dobrota a vitamínová bomba z naší zahrádky. A byl opravdu skvělý. To se s mraženým nedá srovnat.

172. DEN

Dneska ráno koukám a naši ptáčci už mají v hnízdečku zase vajíčko. Prostě je tu jaro, sluníčko svítí, dny se prodlužují, tak i naše chůvičky se činí.

171. DEN - První úroda

Konečně se holky dočkaly a mají první ředkvičky ze zahrádky :-)

170. DEN - Velké vítání

Tak jsme se konečně dočkali. Sice přijel táta o několik hodin později, ale nevadí. Hlavně, že dorazil.
Chtěl přijet už dopoledne, ale bohužel opět zradilo auto a nechalo ho u pumpy. Prostě přišel a už nenastartoval. Po šílených peripetiích s baterkou, když už chtěl volat odtahovku, tak autíčko dostalo rozum a motor naskočil.
Bohužel je to ostrach zase někam jet, někam, na delší cestu a hlavně s dětmi.

A takhle se u nás stojí fronta na pusinky :-)

169. DEN

Táta je od včera pryč, dává lodě do vody. Tak jsme doma je ve čtyrech a je nám nějak smutno. Neutíká to. Hodiny se vlečou. Na prochajdu ani nejdeme. Je mi stále nic moc a ještě mě v noci začaly bolet záda od ledvin. Takže se snažím přežívat a nějak zabavit dětičky. Nějak není ani nálada něco fotit.
Naštěstí byl Honzík nadšený z těstovin k obídku a tuze se s nima ládoval. Dokonce si na to vzal i 2 lžičky. Takže fotka do projektu se naštěstí našla.

Navíc ještě dnes po poledni zemřel můj stejda, Pepík...Už několik let se spíš trápil po prodělaných mrtvicích, tak to pro něj bylo asi vysvobozením. Ale stejně, zase odešel jeden hodný člověk, co mi vždy dával kontrolní otázky :-(.

168. DEN - Wistárie

Máme ji teprve 3. rok a už takhle krásně pokvete. Většinou kvetou nejdříve po 7 letech. Už loni měla asi tři květy. Letos to vypadá na bohatou kvetoucí nadílku. Keřík je doslova obsypán stříbrnými šištičkami, ze kterých začínají vykukovat zvědavé fialové kvítky.

Už se nemůžu dočkat, až nám doslova rozkvete plot, okolo kterého se vine.

167. DEN - Javor

Všechno kvete, zelená se, až na náš javor. Ten se takhle krásně červená. Fotila jsem ho ale včera.
Dneska mi není zrovna dobře, byla jsem u doktora a vypadá to opět na zánět MM. Takže piju čajíky, prolévám se brusinkovým čajem, baštím brusinkové tabletky. Piju co můžu, až mám skorov břiše rybník. Uvidíme, snad bude lépe než budou pondělní výsledky.

166. DEN

Zase je krásně a tak toho využívám a peru co jde. Dneska jsme prali i zimní kombinézy a doufám, že je vytáhneme nejdříve v listopadu.
Už si chceme užívat sluníčka.
Dneska máme opět úlovek ze zahrádky a ne ledajaký. Je to houba! Řekla bych, že je to hnojník, ale ještě musím juknout do atlasu. Možná, že je i jedlá.

165. DEN - Mandloň

Loni mi Mára koupil krásnou mandloň. Stromek, který je jen pro okrasu a pro radost. Hlavně v dubnu a květnu, když kvete.
Od jara jsem ji netrpělivě sledovala, zda při kruté zimě nepomrzla. Zvládla to, jen pár větviček uschlo.
Poslední dny bylo opravdu nádherně, téměř letní počasí. A tak není divu, že kvete co může. I naše mandloň na sebe nenechala čekat. Rozkvetla do krásy, do růžového závoje něžných kvítků.

164. DEN - Slavíme

A opět oslavujeme. Zase Lucinku, ale tentokrát s dědou a s tetou Dančou. Teta upekla Lucince dortík, který takhle nádherně ozdobila do tvaru motýlka.
Lucince se líbil, ale mnohem více byla nadšená z dárečků. Hlavně tedy ze šminků. Dostala velkou sadu líčidel pro malé princezny, se zrcátkem, stíny, leskem na rty a sponkama. No prostě vše, co malá slečna nutně potřebuje. Navíc holkám donesl ještě zajíček kartáče na vlásky.... Takže nám to doma pěkně začíná. Z holek jsou parádnice, velké slečny a Honzík už také není žádné miminko. Neustále zakopávám o jeho všudepřítomná autíčka.

163. DEN - Mořský koník

Opět se natírá, holky staví bábovky, Honzula běhá a já běhám za ním. Naštěstí nás táta vzal do nedaleké restaurace na obídek. Takže mi dnes odpadá vaření a mytí nádobí. Je to malebná hospůdka z bývalé školy. A hřiště zdobí originál houpačky, skluzavky a prolézačky. Nemusím asi psát, jak moc byly holky nadšené z takovéhle houpačky.
A Lucinka si moc pochvala Staročeskou svíčkovou, ke které zbodla 3 knedlíčky :-).

162. DEN - Poklidná sobota

TAK se zase brousí. Chlapi si prostě nedají pokoj. Zase tam vlezou , brousí a natírají. Ono je to snad baví. Mě a děti už o trochu méně a tak si užíváme nádherného počasí, sluníčka a klídku. Honzík už bravurně běhá i na kostrbaté polňačce.
Takže jedna momentka, jak dovádí s tátou a má radost z pohybu.

161. DEN - Kačenka

Konečně jsme zase tu. Vítá nás vůně jara, vody, květoucích třešní. Dýchá tu na nás naprostá pohodička. Člověk nikam nespěchá, neběží žádná televize...Prostě pohoda.
Holky se sem vždy hrozně těší a už v pondělí se ptají, kolikrát ještě budou spát, než zase pojedeme na loď.

Tohle je detail Kačenky, je to dědova loď a má ji takhle krásně vyšperkovanou a natřenou.

160. DEN - 5

Tak už máme doma velkou slečnu. Lucince je dnes 5 let. Největší radost měla asi z dortíku o který se podělila s Ivetkou. Obě dvě nadšeně a s vervou uloupávaly marcipán jak perníček z chaloupky.

159. DEN - Paleta barev

Venku je opět nádherně a tak musíme zase vyfotit něco ze zahrádky. Škoda, že nejde zachytit i ta nádherně omamná vůně, která je tu cítit na každém kroku. Včeličky a čmeldové lítají z kvítku na kvítek a nemůžou si asi vybrat, která barvička se jim líbí nejvíce.
Jaro je v plném proudu...

158. DEN - Rozkvetlá meruňka

Nějak máme zase naspěch. Lítáme sem a tam. Na stráň s prádlem, domů, na autobus, do Spořitelny, do cukrárny, rychle na bus, do školky a domů a zase na stráň pro prádlo.
Nějak jsme v jednom kolem, nudit se opravdu nestíháme.
Několikrát za den proběhnu kolem naší meruňky. Každou hodinku jsou pupence větší a světlejší. A včera si Lucinka všimla. Mami, už rozkvetla, podívej, naše meruňka už kvete.
Večer jsem Lucince dělala dortík k narozeninám. Myslím, že bude mít radost, ale nemůžu ho sem ještě dát. Protože to by nebylo žádné překvápko :-)

157. DEN - Protipovodňová zeď

A už je to tady! Konečně jsme se dočkali. Buduje se téměř po 7 letech protipovodňová zeď. Na jednu stranu je to fajn. Snad už nebudeme mít nikdy velkou vodu v baráku.
Ale jako vše to má i své nevýhody.
Jak se třeba zítra dostaneme na druhou stranu silnice na autobus???? Jakmile tu bude sice červená, tak ale na druhé straně pojedou auta. Teď už není vůbec šance přejít.
A jak vyjedeme ze vjezdu, který máme celý ohrazený? To uvidíme dneska večer až přijde táta z práce a bude muset zaparkovat auto do garáže. Asi jim to holt budeme muset rozebrat.
A zítra poprosím chlápky, ať nám koukají zastavit provoz. Odmítám s dětmi přebíhat frekventovanou silnici za plného provozu.

Ach jo... To jsou zase jobovky.

156. DEN - Čertík v novém

Takhle krásně natřel Mára našeho Čerta. Je to celovíkendová práce a makačka. Bolavá záda, ztuhlá šíje. Ale stálo to za to. Příští týden se bude natírat dno a musí se napsat číslo a jméno. A třeba dojde i na paluby...
Velkou zásluhu má i děda, nepomáhal, ale je hlavní dodavatel materiálu. Barev, tužidel, lepicích pásek, brusných kotoučků atd... :-)

155. DEN - Cyklistka

Naše Lucinka mi udělala dneska obrovskou, ale obrovitánskou radost. Dopoledne si sedla na kolo a jela. Prostě jela, šlapala a nepadala.
Velkou motivací jí byla Alenka s Lucinkou, které se přijely za holkama podívat, samozřejmě na kolech. Takže Lucinka v tu chvilku opravdu jezdit chtěla.
Musely honem honem vyndat kolo a když se rozjela, tak na mě hned volala. Mamííí, pust měěěě. Mamííííí, no táááák. Ja chcíííí samáááá. Tak jsem jí pustila.... a výsledek byl úžasný.
Je to naše velká a šikovná holčička

154. DEN - Balení

Dneska jsem opravdu nedělala nic jiného než balila vše potřebné sebou na loď. Letos jedeme poprvé. Konečně je krásně a konečně máme autíčko, takže můžeme vyrazit.
Ovšem napřed musíme vše naskládat do kufru. Od jídla, oblečení přes kolo, odrážedlo, motorku, kočárek, 30litrů vody, centrálu, barvy, nářadí, spacáky, polštáře.
Ufff, vešlo se to všechno. Mára si to ještě vyfotil alespoň telefonem. Foťák je sice sbalený, ale bůh ví kde :-(.

Nejdůležitější jsou samozřejmě dětičky, ty máme, tak se může jet.

153. DEN - Motýlek

Dneska, když jsme šly věšet před obědem prádlo, tak na nás čekal na stráni krásný žluťásek. Akorát byl hned pryč, odletěl za kámošem. Stihla jsem jen jeden snímek. Ač nepovedený, tak z něj mám radost. Jakoby místo jara přišlo rovnou léto. Opravdu bylo dnes krásně.
Odpoledne ještě přijela Gábina s Ajkou a Matouškem, takže dneska se holky vyřádily venku dost a dost. Snad to počasí pár dní vydrží.

152. DEN - Andílek

Dneska jsme byli na alergologii jen 2 hodiny. Ale i tak jsem nějak neměla už ani čas a náladu něco fotit.
Ale večer už si vzala Ivetka prášek a takhle krásně po něm spinkala. Ani jednou nezakašlala. Žádné štěkání se z pokojíku co 5 minut neozývalo.
Prostě spokojeně spinkala, jako andílek.