Táta je od včera pryč, dává lodě do vody. Tak jsme doma je ve čtyrech a je nám nějak smutno. Neutíká to. Hodiny se vlečou. Na prochajdu ani nejdeme. Je mi stále nic moc a ještě mě v noci začaly bolet záda od ledvin. Takže se snažím přežívat a nějak zabavit dětičky. Nějak není ani nálada něco fotit.
Naštěstí byl Honzík nadšený z těstovin k obídku a tuze se s nima ládoval. Dokonce si na to vzal i 2 lžičky. Takže fotka do projektu se naštěstí našla.
Navíc ještě dnes po poledni zemřel můj stejda, Pepík...Už několik let se spíš trápil po prodělaných mrtvicích, tak to pro něj bylo asi vysvobozením. Ale stejně, zase odešel jeden hodný člověk, co mi vždy dával kontrolní otázky :-(.
Žádné komentáře:
Okomentovat