neděle 28. února 2010

Před a po...






Budoucí bylinková zahrádka před skleníkem a také vydlážděná pěšinka je nová...Dneska až zavřu oči, tak uvidím jen ty žulové kostky, uffff.

sobota 27. února 2010

Jaro..

Už to tak vypadá, jaro je tu... Pár slunečních paprsků a hned je veselejší pohled na svět

pátek 26. února 2010

Od Ivetky....


Obrázek za obrázkem,
nosí mi každý den,
jednou s princeznou,
podruhé srdíčko jen.

Pokaždé s úsměvem,
i stokrát za den,
běží zpět s pochvalou,
kreslit další svůj sen.

Na obrázku prý je jako nevěsta s nějakým ženichem :-)

úterý 23. února 2010

Můj sen




Tak se mi pomaloučku plní můj sen, navrhovat zahrady.
Mám skvělé a odvážné kamarádky. Na jednom z návrhů už pracuji. Tak uvidíme, snad se bude líbit.
Zatím je to jen taková "hrubá stavba". Ještě to chce doladit. Je to zatím jen kousíček z celého projektu...
Asi mi to nakonec zabere více času, než jsem myslela, ale to nevadí, mě to strašně moc baví. Je to pro mě relax a ten pocit, že také zapojuji občas hlavu, to je prostě paráda. Když si sednu k počítači, tak nevidím, neslyším, hlavou mi létají barvičky, kytičky, měsíci v kalendáři...ale je to můj koníček a je to super.

Holky, díky moc, jste zlaté.

pondělí 22. února 2010

Sněženky


2 dny svítí sluníčko, pár centimetrů sněhu odtaje a překvapení je tu. Rozkvetly pod sněhovou přikrývku a jen čekaly až je sluníčko prozradí.

Hned je veseleji, ikdyž u ná nic moc. Mára zůstal doma, chytnul od dětí střevní virozu, tak mám doma teď 4 dětičky. Nevím co dřív, jestli převlíkat pyžámka, postýlky, nebo prát a věšet prádlo :-(

sobota 20. února 2010

Bez komentáře..


tohle za nás slova neudělají. Takže jsme se na to s Márou vrhli... Táta řezal, štípal a já nosila a rovnala do sklípku... Naštěstí máme vzorné děti. Krásně si hrály venku v domečku, dělaly nám bábovky ze sněhu a nebo si doma stavěly lego a my s Márou makali celý víkend, ale bude teploučko, bude nám v kamínkách praskat ohníček a bude fajn.

středa 17. února 2010




Od Pendulky jsem dostala tohle krásné ocenění, kterého si nesmírně vážím.
Ve focení nejsem žádný profík, fotím hlavně moje 3 milované děti, kytičky na zahrádce, občas něco na lodi....
A žádný spisovatel ze mě nikdy také nebude...

Já moc a moc děkuji. Pendulka je pro mě vzor. Chodím se k ní téměř každý den kochat. Protože co fotka, to je prostě nádhera a občas jen sedím a hledím...

A posílám dál Mater, bloguje jen chvilku, ale je poctivá a každý den přidává fotečku. Tak ať nadšení vydrží hodně dlouho a daří se spousta krásných foteček...