182. DEN - A jsme tu

Konečně. Vleklo se to strašně pomalu.Zima je konečně za námi a už jsme opět na kotvišti v naší milované zátoce.
Hned nás uvítali pulečci. Holkám se moc líbí a nějak nemůžou pochopit, že z nich budou žabičky.



Rychle jsme si dali sváču a vyrážíme naproti k sousedům pomáhat. Musí zrušit netechnický hauseboat, takže pomáháme. Já tedy s dětmi moc ne. Spíš jsme tam jen jako dohled a dokumentační štáb.

Nedá mi to a musím si z druhé strany blejsknout i Káču s Čertíkem.



Odpoledne, když je práce hotová, tak jsme si ještě opekli buřtíky, chvilku poseděli, pokecali, holky se vyblbly s dědou, strejdou a tetou. Bylo to moc fajn a domů jsme šli skoro za tmy.
Jen tak tak jsem chytla v zátoce nádherný západ.