A jsme zase v lese, u vody, na čerstvém vzduchu.
Holky si poslední dobou nejraději staví v lese domečky. Z klacíků, z větviček, tvoří domečky pro víly a skřítky. Stříška z mechu, postýlka z kůry, peřinka z lístečku. A já sedím na mechu, koukám na ně a jsem naprosto spokojená. Myšlenky mám bůh ví kde, koukám do korun stromů, poslouchám ptačí štěbetání a najednou ty velké problémy jsou naprosto maličkaté a nicotné. Honzík ťape kolem, zkoumá klacíky, háže šiškami a na tváři má svůj bezstarostný úsměv...
Taková mechová pohoda
Žádné komentáře:
Okomentovat