Žlutá...

tak už kvetou, září nám na zahrádce jak žlutá sluníčka. Alespoň nějaká radost, když je venku dnes tak ošklivo....

Na plný plyn...

Od rána jsem nějak v poklusu. Ráno odvézt Lucku do školky, poklízet, uvařit, v pauze, když honzík spí, tak nanosit dlaždičky a zase do školky, ještě se optat ve škole na keramice, jestli tam Lucka nemá čepičku....(nakonec se našla)..., do Lidlu nakoupit, domů, uklidit nákup, je půl 6 a jdeme ven mýt auta.... V 7 jsme doma, jsem hotová a jsem ráda, že jsou děti chvilku ve vaně, uffff.... to byl zase den... a jdu připravit knížky na zítra do knihovny.


Takže jedna fotečka mého díla....ještě to musím ale podsypat a zasypat pískem - aby to bylo v rovině...




A ještě fotka našich šikovných dětiček, ještě, že jich máme tolik, to jde pak práce od ruky.

Fargesia Nitida

Aneb prostě tráva - netráva - bambus.... Uvidíme, mám 100 semínek, zatím je máčím, zítra zasadím a za 3 týdny se třeba dočkám prvních výhodnků...

Pracovní sobota

táta nám ráno odjel makat na loď a my vyrážíme výtvarničit a zdobit hasičárnu. Od barev jsem byla celá, ale bylo to fajn...


A po rychlém obídku, jsme doma popadli hrábě a běželi zase makat. Kolem hasičárny to bylo třeba trošku zkulturnit. Děti pomáhaly a ještě stihly pozovat u tatrovky :-)

Rozkvétlé kameny

Tak nám krásně rozkvetla skalka a ty fialové krokusy v pozadí bílých kamínků kamínku, jsou fakt krásný :-)

Pro radost

jsem si dnes koupila v Lidlu za pár kaček puget nádherných tulipánů :-).

A měla jsem důvod. Honzík měl dnes zase svůj den, tak hned jak Mára večer dorazil, vzala jsem Lucku, klíče od auta a jely jsme se odreagovat do krámu.

Orchidej

už zase kvete, doma ji máme skoro rok a znovu pokvete, tak mám radost.

Opět bojujeme se střevním bacilem, Lucka ho dotáhla ze školky. Máme teploty, je nám opravdu zle... ach jo..., snad bude lépe..

Marod

Takhle vypadá zmožený Honzík po 24 hodinách skoro nonstop zvracení. Všude chodí s utěrkou, nebo s látkovou plínkou, drží si jí u pusinky a co chvilku blindí. Tady na té fotce spí u Máry na klíně.

Majda s Julinkou

Tak nám ten víkend krásně utekl a pro Majdu už si přišla maminka s malou Julinkou. Lucka, Majda, i Ivetka byly nadšené, já tedy utahaná, ale bylo to fajn. Tak jedna sourozenecká Majdy a Julči.

Zdobení perníčků

Máme tu od včerejška 4 děti. Je tu Lucčina kamarádka Majda, tak tvoříme a hrajeme si.

Kdo jiný....

než Bořek stavitel, Honzíkův oblíbenec. Tak jsem se do toho pustila a celkem to snad dopadlo dobře. Hlavní je, že byl výborný a oslava se vydařila.

Velký kluk...

Uteklo to strašně rychle a tomu malému miminku už jsou dneska 2. Dva roky, co vykoukl večer na svět. Dostal Bořka a je z něj celý paf a musí s ním chodit na nočník, sedět u večeře, prostě jsou to kámoši.

Kapičky

Tak jsme se konečně dočkali a Ivetka začala každý den baštit kapičky, tak uvidíme, snad to zabere.

Spáč

Jarní

Tak mám zase co fotit..., ale nevím, zda se smát, či brečet.

Odpoledne jsem s dětma byla na zahrádce, bylo krásně, tak proč toho nevyužít. Budovala jsem si cestičky, ryla zeminu ve skleníku, nosila kameny,prostě jsem si dávala do těla a děti si hrály v domečku...

Když už jsem s jazykem na vestě poklidila nářadí a balila se domů, tak za mnou přišla Ivetka. Oči jí zářili radostí a štěstím, že má pro maminku kytičku, no kdyby kytičku. Celý puget sněženek, oškubala jich skoro 3/4. Ale co jsem mohla dělat. Poděkovala jsem, vynutila úsměv na tváři, zamáčkla slzu, párkrát se nadechla a šlo se domů.... Asi tak za hodinku, když už jsem dostatečně vychladla, jsem Ivče vysvětlila, že příště ať se mě raději optá, jestli může kytičky trhat...Samozřejmě jsem jí řekla, že mi udělala radost. Byla taková rozpačitá, ale myslím, že to pochopila.