Rychle fotím poslední bobulky. Skoro se o ně musím prát s jednou kosí dámou. Nějak si je oblíbila a celý den letá z větvičky na větvičku a baští o 106. Bude to bez nich takové smutné, ale jsem ráda, že chutnají a je tu kolem živo.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat