Tak jsem chtěla vyfotit ostříhaného Honzíka, ale nechce pózovat. Radši řádí se ségrama a dělají kolo kolo. Honzík s nadšením volá bác a je blahem bez sebe. Absolutně kašle na nějakou matku, která kolem pobíhá s foťákem a snaží se ulovit nějakou tu fotečku na blog... Jo, jo, za ten rok jsem si docela zvykla....
TAkže prostě taková momentka z našeho všedního, ale přesto nádherného dne. Ač mám pocit, že je to stále dokolečka, vaření, praní, uklízení, tak není. Každý den je něčím nový, něčím krásný a něčím nezapomenutelný.
Žádné komentáře:
Okomentovat